Přejít na hlavní obsah

Hlavní sponzor

Dresdner Jazzmeile

Mediální partner

Největší a nejstarší festival tradičního jazzu na světě

Historie

INTERNATIONÁLNÍHO DIXIELAND FESTIVALU Drážďany


podle textů Klause Wilka


„Jazz-Gala“ v Semperově opeře • Foto © Hendrik Meyer

Díl 5 – Léta 2011 až 2019/2022

Roky 2011 až 2022 ukazují, že MEZINÁRODNÍ DIXIELANDOVÝ FESTIVAL Dresden je světově uznávaným festivalem tradičního jazzu – s novými místy konání, silnými premiérami, významným výročím, neúspěchy způsobenými pandemií koronaviru a o to dojemnějším restartem v květnu 2022.

Festival v páté dekádě

Rokem 2011 vstoupil INTERNATIONÁLNÍ DIXIELAND FESTIVAL Drážďany do páté dekády své historie. Festival se už dávno etabloval jako jedna z nejvýznamnějších a nejstarších událostí tradičního jazzu. Už půl století přitahoval do Drážďan hudebnice, hudebníky i fanoušky z celého světa a proměňoval město v místo, kde se jazz nejen hrál, ale i žil.

Během těchto pěti desetiletí zavítalo k Labi kolem 1 000 kapel ze 46 zemí a šesti kontinentů. Festival se tak stal nejen drážďanskou značkou, ale také mezinárodní výkladní skříní oldtime jazzu, swingu, blues a gospelu. Zvláštní atmosféra těchto květnových dnů proslavila festival daleko za hranicemi Německa.

Drážďany slaví největší a nejstarší festival tradičního jazzu

S nástupem nového desetiletí se postavení festivalu ještě výrazněji ukázalo. Drážďany už tehdy platily za jedno z nejdůležitějších míst tradičního jazzu na světě. Kombinace velkých koncertů, jam sessions, open-air akcí, pouliční hudby a výjimečných koncertních míst dodávala festivalu jeho nezaměnitelný charakter.

V roce 2011 udělala „První velká Big Band Party“ výrazný dojem. Hudba Bennyho Goodmana, Dukea Ellingtona, Counta Basieho a Glenna Millera vyvolala nadšení a už tehdy bylo zřejmé, že festival chce i v novém desetiletí svou tradici nejen zachovat, ale také ji dál rozvíjet novými impulzy.

Premiéry od Rudého moře po hlavní nádraží

Mezi pozoruhodné hosty patřila Isra Dixie Band, která na svou německou i drážďanskou premiéru přicestovala od Rudého moře k Labi. Svým propojením dixielandu a židovských lidových melodií vtiskla programu zvláštní akcent. I další premiéry ukázaly, jak otevřený festival zůstal novým barvám v rámci tradičního jazzu.

V roce 2011 přibyl jako nové koncertní místo také drážďanský hlavní nádraží. Festival tak získal prostor, kde byli hudbou vítáni cestující, stálí návštěvníci i náhodní kolemjdoucí. Právě toto propojení městského každodenního života a festivalové atmosféry patřilo k zvláštním přednostem drážďanského dixielandu.

Big Band Show, Uschi Brüning a nová vrcholná čísla

Dalšími zářivými body byla druhá drážďanská Big Band Show s ansámbly jako New Town Swing Orchestra, Dresden Big Band a Andrey Hermlin se svým Swing Dance Orchestra. Jeho autentické aranže ve stylu 30. let 20. století nadchly publikum stejně jako vystoupení Uschi Brüning a Jazz-Optimisten Berlin.

Festival tak už na počátku desetiletí ukázal, že dokáže svou hudební šíři chytře rozšiřovat, aniž by ztratil své jádro. Publikum tuto směs známých jmen, nových hostů a stylové rozmanitosti ocenilo s velkým nadšením.

Lisa Bentzen oceněna jako 10 000. účastnice

Zvláštním okamžikem bylo ocenění dánské zpěvačky Lisy Bentzen jako 10 000. účastnice festivalu. Toto číslo působivě ukázalo, jakých rozměrů už příběh INTERNATIONALEN DIXIELAND FESTIVALS Dresden dosáhl. Zároveň se slavila i další jubilea – od dlouholetých moderátorů přes tradiční drážďanské kapely až po dětský program „Dixieland ABC“.

Taková jubilea jasně ukazovala, že festival nežije jen z jednotlivých koncertů, ale z vybudovaných vztahů, známých tváří a po desetiletí pěstované kultury návratů. Právě v tom spočívá část jeho emotivní síly.

Mladé kapely a nová energie

S kapelami jako The Dixie Ticklers z Anglie přijely do Drážďan i mladší formace, které ranému jazzu dodaly současný a svébytný rukopis. Jejich vystoupení ukázalo, že dixieland rozhodně není jen pohledem zpět, ale že opakovaně inspiruje nové generace hudebníků. Také jam session bandy ze Saska a Braniborska představovaly tuto živou mladou scénu.

Tím pokračoval vývoj, který už začal v předchozích letech: tradice zůstala živá, protože se otevírala. Festival dokázal dávat do vztahu zkušenost a mládí, klasiky a svěží autorské rukopisy.

Rozloučení s Karleheinzem Drechselem

K nejemotivnějším okamžikům desetiletí patřilo rozloučení s Karleheinzem Drechselem v roli moderátora. Po 46 letech provedl naposledy „svými“ koncerty a zanechal po sobě mezeru, kterou mohl vyplnit jen někdo, kdo byl s festivalem podobně úzce spjat. S Ulfem Drechselem tato mimořádná moderátorská tradice pokračovala v rodině.

Toto rozloučení ukázalo, jak silně festival utvářely i osobnosti, které po mnoho let spoluurčovaly tvář, hlas i postoj této události. Právě v takových přechodech se festivalová historie stává obzvlášť hmatatelnou.

„Dresden swingt“ a návrat do Kulturpalastu

Po uzavření Kulturpalastu v roce 2012 a jeho kontroverzní přestavbě se jeho znovuotevření stalo pro festival důležitým signálem. Speciálním koncertem „Dresden swingt“ se dixielandová karavana vrátila na toto historické místo. Publikum zažilo, jak se mohou tradice a nový koncertní sál propojit.

Účinkující jako Pascal von Wroblewsky, Blue Wonder Jazzband, Elb Meadow Ramblers, Umbrella Jazzmen, Dresden Big Band a Wilandeschor proměnili tento večer v hudební vykřičník. Ukázalo se tak, že historie festivalu se může dál psát i na známých místech – i když se mezitím změnila.

Na cestě k velkému jubileu

V letech před 50. ročníkem zůstala hudební redakce věrná svému nároku zvát do Drážďan jen špičkové kapely. Hudebníci jako Charly Antolini nebo Steve „Big Man“ Clayton byli příkladem této úrovně. Zároveň se oblíbená jazzová míle dál rozšiřovala a poprvé spojila hlavní nádraží s Drážďanským zámkem.

Speciální koncerty jako „Die Legende vom Dixieland in Dresden“ navíc ještě posílily očekávání velkého jubilea. Staří známí, nové premiéry a silné historické povědomí se spojily v atmosféru, která z 50. festivalu učinila zvláštní vrchol celé série.

50. jubileum – plánované na rok 2020

Původně se měl 50. INTERNATIONALE DIXIELAND FESTIVAL uskutečnit už v květnu 2020. Program byl připraven, očekávání byla vysoká a mnohé nasvědčovalo mimořádnému jubileu. Slavní jazzoví hudebníci, oblíbenci publika a tradiční kapely z několika zemí měly utvářet dny a noci 50. ročníku.

Pak ale přišla pandemie koronaviru. Festival musel být zrušen a později znovu odložen. Z plánovaného jubilejního roku se tak stal bolestný zlom, jaký do té doby historie festivalu neznala.

Korona, kreativní meziformáty a vytrvalost

Místo velkého jubilea připravili pořadatelé menší formáty, aby divákům přece jen nabídli aspoň trochu Dixielandu. DIXIELAND rodinné barbecue v Ostragehegu, zvláštní plavby po Labi a open-air jazz na podzimních slavnostech na Altmarktu udržely kontakt mezi festivalem a publikem.

Tyto meziformáty sice nemohly nahradit zrušenou velkou akci, ale působivě ukázaly, jak pohotový a vynalézavý festival zůstával i v obtížných časech. Právě v této fázi se ukázalo úzké pouto mezi pořadateli, hudebníky a publikem.

A pak přišel květen 2022

Po dvou letech pandemického přerušení se 50. Internationale Dixieland Festival nakonec mohlo konat v květnu 2022. Pro mnoho Drážďanů i hostů působil tento festival jako vysvobození. To, že přibližně 95 procent vstupenek zakoupených už v roce 2020 zůstalo v platnosti a bylo skutečně využito, bylo působivým projevem důvěry publika.

Více než 400 000 návštěvníků učinilo z odloženého jubilejního festivalu jeden z nejkrásnějších v historii festivalu. V sálech, hospodách i na veřejných prostranstvích města se ukázalo, jak silně je tato událost v Drážďanech zakořeněna. Tak část 5 neskončila zlomem, ale velkým emocionálním úlevným vydechnutím – a důkazem, že karavana Dixielandu jde dál.