Stojíte na palubě, pod vámi vibruje více než sto let starý parní stroj, před vámi ubíhá historické centrum a jakmile se lodě míjejí, ozývají se z vedlejších člunů další kapely. Tak začíná Riverboat-Shuffle našeho festivalu: nejstarší a největší flotila kolesových parníků na světě, každá loď obsazená kapelami z tradičnějazzové scény, každá s jiným rukopisem, od New Orleans po swing. Taková konstelace, několik špičkových kapel současně na několika plovoucích pódiích, nemá ve světě obdoby. Kolem labských zámků, pod Modrým zázrakem, směrem na Pillnitz – proto si znalci plánují příjezd cíleně na čtvrtek. Kdo to nestihne, může v pátek absolvovat stejnou trasu na zvláštní plavbě Riverboat-Sonderfahrt, s menším obsazením a bez velké flotilové formace. Místa pro rok 2027 budou stejně jako každý rok dávno před začátkem festivalu vyprodána. Kdo chce být u toho, zajistí si místo na palubě, jakmile začne předprodej.

Deset hudebníků, kteří jsou v běžném životě členy velkých berlínských orchestrů, jako je Deutsche Oper nebo RSO Berlin, se na jeden večer stávají klasiky s nucenou licencí k jazzu, kapelou, kterou je spíš třeba vidět než jen slyšet. Od roku 1989 hraje Brass Band Berlin pod vedením Thomase Hoffmanna klasický repertoár po svém, Wagner a Bach se zjazzují, Chachaturjanův Šavlový tanec a Ravelovo Bolero se potkávají s Goodmanem, Basiem a Divokým západem, mezi tím Hoffmann předčítá básně a ťuká Andersonův Typewriter na skutečném psacím stroji. Tito samí hudebníci v domácích orchestrech jinak doprovázejí Pavarottiho nebo Netrebko, zde hrají se stejnou precizností, k poslechu, na podívání i k smíchu. Každý z deseti je sólistou na svůj nástroj, ale sáhne i po píšťalce, kačence nebo houkačce. To, co vzniká, je méně koncert než vrcholná show na pomezí kabaretu a klasiky, která pravidelně končí standing ovation.