„Žádný Dixieland 2020 pro nás nepřipadá v úvahu!“
Touto větou náš ředitel festivalu Joachim Schlese vystihuje očekávání jazzových fanoušků, kteří v Drážďanech i po celém Sasku doufali v „něco“, co by připomínalo Dixieland Festival. Po téměř 50 letech dixielandu v Drážďanech se zdálo, že úspěšná tradice musí ustoupit viru.
„Náš festival sice musel být přesunut na květen 2021“uvedl dále Joachim Schlese, zakladatel a ředitel festivalu, „ale nyní se v ‚hlavním městě dixielandu‘ koná minifestival.“Po měsících mlčení se tak mnoha fanouškům plní přání. Konečně si mohou poslechnout tóny tradičního jazzu a boogie-woogie.
Poprvé vůbec bude toto dopoledne moderovat sportovní reportér René Kindermann (MDR Fernsehen, Das Erste) akci Dixieland Festivalu. Společně s Carmen Schlese oživí vtipné, poučné a napínavé vzpomínky: vzpomínky na téměř 50 let Dixieland Festivalu a na to, jak jazz přišel do Drážďan. Pohledem do budoucna na nadcházející narozeninový festival, 50. MEZINÁRODNÍ DIXIELAND FESTIVAL 2021, bude zakladatel a ředitel festivalu Joachim Schlese hostem rozhovoru.
Užijte si jazz s J.J.Jazzmen a Barbora Vagnerova (voc) z Prahy, zažijte jedinečnou kapelu Sunshine Brass ze Suhlu a laureátem Dixieland Festivalu 2019 Danem Popekem z HamburkuGurmánský vrchol zajistí vybranými pokrmy mistr kuchař Mario Pattis.
Od roku 1971 se každoročně bez přerušení v květnu koná MEZINÁRODNÍ DIXIELAND FESTIVAL. Padesáté výročí mělo být v květnu 2020 náležitě oslaveno. Více než 40 kapel z 12 zemí mělo během festivalového týdne odehrát senzačních téměř 300 hodin jazzu.
(Téměř) 50 let MEZINÁRODNÍHO DIXIELAND FESTIVALU – to je 50 let plných radosti a emocí, často bezesných nocí u tvůrců a organizátorů festivalu, ale také 50 let s naprosto výjimečným publikem, které tomuto, svému i našemu festivalu po všechna ta léta vždy zůstávalo věrné.
50. MEZINÁRODNÍ DIXIELAND FESTIVAL se koná od 16. do 23. května 2021.
Upozornění na další akci v roce 2020:
Účinkující
J. J. JAZZMEN
Česko (Praha)
V české jazzové scéně patří hudebníci kapely J. J. Jazzmen k těm nejvýraznějším ve svém oboru. Jsou představiteli prvotřídního neworleanského jazzu. Kapela, založená roku 1993 pod vedením Jana Jiruchy („J.J.“), vystupovala s programem „Remembrance of Louis Armstrong“ na domácí i zahraniční hudební scéně, mimo jiné v Německu, Dánsku, Švýcarsku, Francii, Itálii, Anglii, na Mediterranean Jazz Cruise i v USA. Zvláštní host, bývalý Armstrongův kolega a člen jeho kapely All Stars, klarinetista Joe Muranyi, vystoupil v březnu a červnu 2000 společně s J. J. Jazzmen v Praze a Berlíně. V květnu 2001 se J. J. Jazzmenu dostalo cti vystoupit na slavném New Orleans Jazz & Heritage Festivalu, tedy v „kolébce jazzu“ a na rodném místě Louise Armstronga.
Po smrti Jana Jiruchy v prosinci 2005 převzal vedení bubeník Miloš Kejř a s projektem „Contemporary New Orleans Sound“ je úspěšně zavedl na řadu vyhledávaných jazzových scén doma i v zahraničí. Obohacení představuje zpěvačka Barbora Vagnerova, která je součástí kapely od ledna 2018, se svým půvabným altovým hlasem. Její láska k jazzu a přirozený cit jsou publikem oceňovány od prvních tónů.
Obsazení: Jiri Masacek (cor), Josef Pospisil (tb, voc), Zdenek Kalhous (p), Jan Greifoner (kb), Milos Kejr (dr), Barbora Vagnerova (lead-voc)
https://jazzmen.hyperlink.cz
www.barbora-vagnerova.com
SUNSHINE BRASS
Německo (Suhl)
Jsou věci, které se zdánlivě vůbec nehodí k sobě: otevření Rennsteigtunnelu, městské slavnosti ve Schmalkaldenu, autosalon v Bambergu, vyhlídkový let balonem ze Schweinfurtu do Bad Kissingenu, pivovarské slavnosti a otevírání autosalonů. Přesto existuje něco, co všechny tyto události spojuje: Sunshine Brass. Pod znamením slunečnice, kterou mají vždy připnutou na klopě, putuje pětice durynských muzikantů už bezmála 18 let krajem. Když v roce 2001 založili své neobvykle obsazené kvinteto, přinesli si zkušenosti z jazzu, klasické hudby i dechovky. A všechny tyto hudební ingredience se dodnes starají o to, že se Sunshine Brass vždy postará o dobrou náladu, ať pánové hrají vsedě, vestoje nebo za pochodu, ať už na pouti, na slavnostní galě nebo na vánoční párty, s elektřinou nebo bez ní.
„Uns geht’s gut“ se jmenuje jedno z jejich alb. Člověk tomu okamžitě uvěří, když je zažije naživo. Jenže kapele je dobře jen tehdy, když je dobře i posluchačkám a posluchačům. Proto se Sunshine Brass vždy řídili a stále řídí krédem: muzicírovat co nejblíže publiku a co nejblíže vkusu publika. Z ruchu Dixieland Festivalu, z pódia nebo z rohu ulice, kde se mohou znenadání objevit, si už kluky ze Sunshine Brass s jejich výrazně barevnými obleky a bubnem na kolečkách lze jen těžko představit jinde. A to ani pro pořadatele, ani pro publikum, které si stylový mix Sunshine Brass z dixielandu, swingu, popu a lidových hitů od začátku zamilovalo.
Obsazení: Sven Viertel (tp, voc, lead), Thomas „Peppi“ Gütter (cl, ts), Florian Winkel (tb), Christian Hanft (tu, sousa), Daniel Siegmund (bj, voc), Thomas Henkel (dr, voc)
DAN POPEK
Německo (Bad Rappenau)
Naštěstí se stále znovu objevují: mladé talenty, které s oddaností a vášní úspěšně kráčejí svou uměleckou cestou. Pianista Dan Popek, narozený v roce 1996, je jedním z nich. Jeho srdce bije pro jazz, blues a boogie woogie. Nemá však žádné zábrany ani vůči popu a klasice. V tomto oboru, v klasické hudbě, začala jeho dráha už ve čtyřech letech. V 12 letech ho uchvátila fascinace takzvanou lehkou hudbou a začal se zabývat různými jazzovými a bluesovými stylovými polohami klavíru. Ve 13 letech odehrál Dan Popek první koncerty a později zvítězil v soutěžích „Jugend musiziert“ a „Jugend jazzt“. Vzorem se mu stal hamburský pianista Joja Wendt. Asi i proto, že už ve 14 letech s ním Dan Popek sdílel pódium. Ohromující není jen jeho virtuozita a technicky vyzrálá hra už v mladém věku. Obdivuhodná je i lehkost a samozřejmost, s níž Popek propojuje jazz, pop, blues a boogie woogie od Oscara Petersona přes Michaela Jacksona až po průkopníky boogie jako Meade Lux Lewis či Albert Ammons. Díky tomu si zajistil účast na festivalu „The Hamburg Boogie Woogie Connection“, v Frankfurtské opeře a na domácích i mezinárodních festivalech. Dan Popek již nahrál dvě alba: „88 Tasten und ich“ a „The Shout“. Udělá dobře, když si při své první účasti na festivalu Dixieland v Drážďanech přibalí do kufru dostatek výtisků.