Gunhild Carling v Theater
Závěrečná neděle festivalu je dlouhý jazzový den. Kdo si po něm chce dát ještě pomyslnou třešničku na dort, najde ji v Theater am Wettiner Platz. Tam bude pódium od 19.30 do 22.00 hodin patřit jedinému souboru: Gunhild Carling & Family ze Švédska. Dvě a půl hodiny pro rodinnou kapelu znamenají dost času na celou šíři toho, co v sobě má.
V centru pozornosti stojí Gunhild Carling, multiinstrumentalistka a zpěvačka, která se hudbě věnuje od svých sedmi let. Spolu s ní hraje její rodina Traditional Jazz, hudbu raných jazzových desetiletí. Že se tato hudba v rodinách předává z generace na generaci, patří k její historii od samého počátku: v New Orleans hrály celé hudebnické rodiny po generace v kapelách města. Carlings tuto linii jako švédská rodinná kapela pokračují.
V Drážďanech nejsou žádnými neznámými. Fanoušci jazzu soubor na festivalu už mnohokrát zažili, v roce 2022 mimo jiné v Kulturpalast a na Dixieland-Stammtisch v FriedrichstaTT Palast. Ve stejném roce byli hosty také na Dixieland ABC für Kinder. Kdo Carlings tam slyšel, zná jejich spojení hudebního mistrovství, vtipu a radosti ze hry.
Das Theater am Wettiner Platz je divadlo pro komorní umění v centru Drážďan, nedaleko od nádraží Mitte. Divadla tohoto typu jsou odjakživa místem pro programy, v nichž se prolíná hudba, zpěv a zábava. Pro rodinnou kapelu, u níž se kromě poslechu vyplatí i sledovat dění na jevišti, je to vhodné prostředí.
Kein Festival-Abschluss wäre vollständig ohne die Dixieland-Parade – und dieses Bild brennt sich ins Gedächtnis: Bis zu zwei Dutzend Motive, Hunderte Teilnehmer, Zehntausende Zuschauer, die die Paradestrecke vom Start an der ehemaligen Carola-Brücke entlang des Terrassenufers durch die historische Innenstadt säumen.
Die Dixieland-Parade ist Traditional Jazz in seiner lebendigsten, ursprünglichsten Form, denn der Jazz wurde buchstäblich auf der Straße geboren, denn in den Beerdigungszügen und Festparaden des New Orleans des frühen 20. Jahrhunderts entstand das Marching-Band-Erbe. Wer heute an der Strecke steht und den Klang einer Brassband auf sich zukommen hört, der erlebt einen direkten Widerhall dieser Geschichte. Und wer das Glück hat, von der Brühlschen Terrasse auf das Terrassenufer zu blicken, sieht das Panorama dieser Parade vor der Kulisse der Dresdner Altstadt.
Die Parade gehört der Stadt und allen, die in ihr sind.